Pravěk
Pravěk je období nic neříkajíci, avšak zároveň v něm započala naše civilizace...
Pravěk je nejstarším a nejdelším obdobím v dějinách lidstva. Začíná vznikem člověka a jeho vyčleněním z živočišné říše asi před 3 miliony let. Největší podíl na dalším vývoji člověka od jeho nejstaršího druhu až po dnešní podobu měla práce. Pracovní činnost sloužila v tomto období především k zajištění dostatku obživy.
Podle způsobu opatřování potravy dělíme pravěk na dvě období. V prvním si lidé přisvojovali to, co jim nabízela příroda. Živili se sběrem plodů a lovem zvěře. Hovoří se proto o přisvojovacím hospodářství. Druhá etapa pravěku začala asi před 10 000 lety vznikem zemědělství a chovu domácích zvířat. Nový způsob získávání potravy se označuje jako výrobní hospodářství. Lidé si v něm již úmyslně vyráběli vše, co potřebovali k obživě.
K získávání obživy lidé užívali nástroje a zbraně. Zhotovovali je nejprve z kamene, později z bronzu a železa. Podle druhu suroviny proto dělíme pravěk také na dobu kamennou, bronzovou a železnou. 
Vzhledem k obtížným přírodním podmínkám se lidé museli spojovat do stále větších skupin. Původně tvořili společenství na základě příbuznosti (tlupy a rody). Muži a ženy v nich vykonávali práci odpovídající jejich pohlaví. Muži se soustřeďovali na lov a rybolov. Ženy se věnovaly domácnosti a sbírání plodů. Tato dělba práce dostala název přirozená.
Výrobní hospodářství zajistilo dostatek potravy. Umožnilo vznik skupin lidí, kteří se již nezabývali jen zemědělstvím. Vznikla nová odvětví hospodářství - řemeslo a obchod. Lidé se tačali od sebe lišit podle zaměstnání. Tento proces nazýváme společenskou dělbou práce.
Ne všude byla potřebná zaměstnání na jednom místě. Proto docházelo k častějšímu stěhování a promíchávání obyvatelstva rodových vesnic. Tak vznikly sousedské svazky. Lidé se již organizovali na základě společného území, nikoliv podle příbuznosti. Další rozvoj hospodářství i potřeby ochrany vedly k vytváření ještě větších sdružení lidí - kmenů a kmenových svazů.
V závěru období pravěku se lidé začali stále více dělit nejen podle zaměstnání, ale i podle velikosti majetku a postavení ve společnosti. Do čela kmenů a kmenových svazů se dostali jejich nejbohatší a nejvlivnější příslušníci - kněží, vojáci a vysocí úředníci. Ti začali řídit a organizovat všechny práce a ovládat podrobené vrstvy zemědělců a řemeslníků. V důsledku rozdělení společnosti na vládnoucí vrstvu a vrtvu podrobeného obyvatelstva vznikl stát. Jeho vytvoření se považuje za konec období pravěku.
V průběhu pravěkého období lidských dějin člověk postupně osídlil světadíly Afriku, Asii, Evropu, Ameriku a Austrálii. Njerychleji probíhal jeho vývoj na půdě Afriky a Asie. Nejstarší státy se se vyvíjely v oblastech s příznivým podnebím a úrodnou půdou, dostatkem vláhy a surovin. Okolo roku 3000 př.n.l. se nejstarší státy vytvořily v Mezopotámii a v Egyptě.
Ostatní oblasti vlivem nerovnoměrnosti vývoje za Afrikou a Asii zaostávaly. Pravěk zde vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám přetrvával i v době, kdy již v nejvyspělejších částech světa existovaly státní útvary. Toto tvrzení platí i pro střední Evropu, kde se nachází Česká republika.
a) Australopiték (asi 4 mil.-2,5 mil. př.n.l)
První tvor vzdáleně podobný člověku dostal jméno australopiték. Na Zemi se objevil asi před 4 miliony let.
Vyvinul se z primátů - živočichů, kteří byli svými znaky blízcí víc dnešním opicím než člověku. Stojí na hranici mezi živočišným a lidským světem; do rodu Homo ještě nepatří.
Jak dokazují nalezené otisky jeho nohou, pohyboval se většinou po dvou končetinách. Díky tomu se z jeho předních končetin vyvinuly ruce, kterými mohl uchopit různé předměty.
Vyrábět nástroje a zbraně nedovedl. Používal jen to, co našel v přírodě - klacky, kameny, zvířecí kosti nebo rohy.
b) Člověk zručný - Homo habilis (asi 2,5 mil. - 1,5 mil. př.n.l)
Nejstarším druhem rodu Homo (člověk) byl člověk zručný.
Na rozdíl od australopitéka už dokázal vyrobit první nástroje (odtud také název "zručný"). Byly to kamenné sekáče.
Člověk zručný se živil sběrem plodů, částí rostlin a ptačích vajec, lovil menší zvířata (např. králíky). Žil v malých tlupách. ty při hledání potravy přecházely z místa na místo, takže neměly stálé sídliště. Dočasný úkryt jim poskytovaly převisy skal a husté větve stromů.
Vědci předpokládají, že se dorozumíval pomocí posunků a hrdelních zvuků.
Člověk zručný - ve srovnání s australopitékem má větší mozkovou část lebky, a tedy i mozek. Jeho mozkovna je však ve srovnání s obličejem ještě výrazně malá.